1.             Jaké jsou základní typy napjatosti v bodě tělesa a čím se vyznačují. (1)

Napjatost v bodu může být přímková, rovinná nebo prostorová. U přímkové napjatosti leží výsledný vektor napětí v libovolném řezu vedeném uvažovaným bodem vždy v téže přímce, u rovinné napjatosti se pohybuje v určité společné rovině, kdežto u obecné prostorové napjatosti se vektor napjatosti otáčí obecně v prostoru.

 

2.             Co je to Mohrova kružnice napětí a k čemu jí užíváme. (3)

Je to grafické vyjádření výpočtů hlavního a extrémního smykového napětí. Na vodorovnou osu naneseme velikosti normálových napětí. Z těchto bodů kolmicemi vyneseme velikosti smykových napětí. Tyto body tvoří průměr kružnice, která protne vodorovnou osu v průsečících, jež tvoří velikost normálových napětí. Poloměr kružnice je roven maximálnímu smykovému napětí.

 

3.             Kolik platí diferenciálních podmínek rovnováhy při prostorové napjatosti a co vyjadřují. (5)

Platí tři diferenciální podmínky rovnováhy a vyjadřují přírůstky napětí odpovídající přechodu z jednoho bodu tělesa do bodu velmi blízkého. Všechny složky napětí jsou obecně funkcemi polohy bodu.

 

4.             Proč neexistují materiály s Poissonovým součinitelem větším než 0,5. (8)

Protože při u =0,5 je materiál nestlačitelný (u > 0,5 představuje fyzikálně nemožný stav), což vyplívá z rovnice:

 

                                      

5.             Pro jaké materiály se užívá Mohrovy teorie pevnosti a v čem spočívá. (10)

Používá se pro stavební materiály, které mají podstatně rozdílnou pevnost v tahu a tlaku např. beton a teorie pevnosti spočívá v tom, že podrobíme-li materiál řadě zkoušek (tah, tlak, smyk) a sestrojíme-li Mohrovy kružnice napětí odpovídající okamžiku porušení, obdržíme mezní plochu těchto kružnic.

 

6.             Co rozumíme únavou materiálu. (11)

V řadě případů dochází k porušení stavebních konstrukcí vlivem zatížení, vyvolávajících proměnná napětí různé velikosti, a to opakovaně v mnoha cyklech. K porušení přitom dochází při nižších hodnotách napětí než při klidném (statickém) zatížení, které kolísá jen málo a méně často. Tento jev označujeme jako únavu materiálu.

 

7.             Co znamená pojem „mezní plastická únosnost“ (průřezu, konstrukce). (12)

Je to stav, kdy síla dosáhne stavu na mezi plastické únosnosti F_pl a tímto dosažením je vyčerpána únosnost konstrukce.

 

8.             Co rozumíme plastickou rezervou (průřezu, konstrukce). (15)

Je to poměr mezního plastického zatížení k meznímu pružnému zatížení:

 

                                                                      

 

9.             Co je to plastický modul průřezu W_pl a jak se určuje. (18)

Je to analogie k průřezovému modulu W v pružné fázi působení  vyjadřuje se vzorcem:

 

                                                     

tedy, že se určí jako dvojnásobek statického momentu poloviny průřezu k těžištní ose y. (tento případ platí pro jednoose symetrický průřez).

 

10.         Co je plastický kloub (19)

Dosáhne-li ohybový moment své mezní plastické hodnoty, může se nosník v tomto průřezu neomezeně pootáčet – vznikne tzv. plastický kloub. Od konstrukčního kloubu se plastický kloub liší tím, že v průřezu není ohybový moment nulový, ale má hodnotu M_pl (mezní plastický moment) a už ji nemění.